Úklidové a bezpečnostní služby
 
 
 
 

 
 

Náhradní plnění 2018 – splňte svůj povinný podíl

 

CO JE TO NÁHRADNÍ PLNĚNÍ
Náhradní plnění slouží jako jedna z možností plnění povinného podílu. Ten zákon udává zaměstnavatelům, kteří mají více jak 25 zaměstnanců. Ti jsou ze zákona povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, a to v 4% poměru k celkovému přepočtenému počtu zaměstnanců. Tyto možnosti jsou přesně tři:

Povinný podíl lze splnit třemi způsoby:

  • zaměstnáváním OZP v pracovním poměru
  • náhradní plnění – odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
  • odvodem do státního rozpočtu.
Náhradní plnění je výhodnou variantou plnění povinného podílu pro firmy, které nemohou přímo zaměstnávat OZP zaměstnance. Nabízí hned několik výhod:
  • pomůže Vám splnit povinný podíl
  • získáte touto cestou užitečné služby či zboží
  • ušetříte na odvodu do státního rozpočtu
  • nepřímo podpoříte zaměstnávání OZP osob

Výhody náhradního plění

Jednou z hlavních výhod náhradního plnění je, že splníte svůj povinný podíl OZP. Další nespornou výhodou je, že v případě odběru služeb získáte užitečné podpůrné služby, které využije společnost z jakéhokoliv odvětví. Díky náhradnímu plnění se již o podpůrné služby starat nemusíte a můžete se tak plně soustředit na svoji hlavní činnost.
  • Splníte zákonem stanovený povinný podíl OZP
  • Ušetříte na odvodech státu
  • Podpoříte zaměstnávaní OZP
  • Peníze neodevzdáte pouze státu, ale navíc získáte užitečné služby
  • Včasným zajištěním služeb splníte povinné podmínky
  • Postaráme se o administrativu
  • Vyhnete se pokutě 1.000.000 Kč

Přečtěte si více informací v platné legislativě:

zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb.

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.
(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.
(5) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Pro zjištění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, uvedené v odstavci 2 písm. b), je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém došlo k odebrání výrobků, služeb nebo realizaci zakázek.
(6) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
Plnění povinného podílu, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce do 15. února. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí


Jak vypočítat náhradní plnění 2018?

Pro výpočet náhradního plnění budeme vycházet z průměrné měsíční mzdy za I. až III. čtrvteltí roku 2018, která činila 31 225,- Kč.
Nejprve potřebujete znát skutečný, tj. celkový přepočtený stav zaměstnanců.Výpočet přepočteného celkového počtu zaměstnanců Přepočtený stav celkového počtu zaměstnanců představuje součet zaměstnaných osob v předpokladaném pracovním úvazku a v předpokladné době zaměstnání. Zde musíte brát v potaz např. i poloviční úvazky započtené na celý rok jako 0,5 osob, či na půl roku 0,25 osob; dále je nutné zohlednit dny pracovní neschopnosti, dny dovolené ap. Postup výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců je popsán ve vyhlášce č. 518/2004 Sb. v § 15-20. Výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa.

Výše odvodu do státního rozpočtu

Při neplnění povinného podílu je výše odvodu do státního rozpočtu stanovena § 81 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti.
Částka za každou nezaměstnanou OZP je vypočtena z 2,5násobku průměrné měsíční mzdy sledovaného roku:
2,5 x 31 225 Kč = 78 062 KČ/1 OZP

Výše náhradního plnění za 1 nezaměstnanou OZP

Objem odběru náhradního plnění za 1 přepočtenou OZP je stanoven 7násobkem průměrné měsíční mzdy sledovaného roku:
7 x 31 225 Kč = 218 575 Kč / 1 OZP

Kde vzniká úspora?

To, co díky nákupu náhradního plnění neodvedete do státního rozpočtu, zůstává jako úspora Vaší firmě. Díky náhradnímu plnění neinvestujete peníze doprázdna, nýbrž do užitečných, praktických služeb a výrobků či zakázek.
Úspora tedy bude činit: 6 505,21 Kč Kč / 1 OZP

Limit pro poskytování náhradního plnění

Seriózní dodavatelé náhradního plnění jsou od roku 2012 limitováni předpisy § 81 novely zákona o zaměstnanosti, a to zvláště ve výši objemu poskytovaných služeb či zboží.
„Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za I. až III. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku (v tomto konkrétním příkladě za rok 2015, kdy průměrná měsíční mzda činila 25 903 Kč) za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.“
Náhradní plnění již tedy nemohou jejich poskytovatelé dodávat neomezeně, ale jen do té míry a podle toho, kolik v předchozím roce zaměstnával OZP.
Limit v poskytování náhradního plnění 2018:
36 x 31 225 Kč = 1 124 100,- Kč / za 1 OZP zaměstnanou u dodavatele náhradního plnění









Služby, které lze pro náhradní plnění využít u naší firmy
  • Úklidové služby
  • Bezpečnostní služby
  • Správa budov
  • Recepční a vrátné služby
Díky náhradnímu plnění můžete získat služby, které bezpochybně využijete pro hladký chod své společnosti.

 
 
 
 

Podporujeme zdravotně postižené spoluobčany

 
Zdravotně postižení lidé to rozhodně nemají lehké a je dobře, že stát podporuje jejich zaměstnávání. Existuje mnoho oborů, kde se mohou uplatnit stejně úspěšně, ne-li lépe než zdraví lidé. Více totiž oceňují možnost pracovat a seberealizovat se.

Uplatnit se mohou například v činnostech pro bezpečnostní služby nebo úklidový servis. Bezpečnostní agentury se zaměřují na zaměstnávání invalidních důchodců na pozicích jako je dispečink, dohledové centrum, případně recepce, samozřejmě v závislosti na jejich možnostech a kvalifikaci. Ve zmíněných oborech se najde také důstojná práce pro ZTP (zvlášť těžké postižení), bezpečnostní a úklidové agentury s tím mají dlouholeté zkušenosti.